Evropské politické společenství (EPS) představuje platformu, jejímž cílem je podpora dialogu mezi politickými aktéry a spolupráce mezi státy v Evropě. EPS je určena zástupcům zemí na nejvyšší úrovni, tedy předsedům vlád a hlavám států zemí EU a jejího širšího sousedství. Ačkoliv první summit EPS konaný v Praze byl všeobecně hodnocen jako úspěšný, očekávání od nadcházejících summitů jsou nyní vyšší a s nimi přichází i řada zásadních otázek ohledně budoucnosti EPS. Kulatý stůl Národního konventu by se měl této problematice dále věnovat a měl by se podílet na formulování české pozici a její vize pro budoucnost EPS. Na kulatém stole tak budou diskutovány tyto 3 otázky:
- Jaký potenciál Evropské politické společenství nabízí a jak může doplnit již existující platformy a procesy?
- V jakých oblastech spolupráce má platforma největší potenciál a na jaké by se měla zaměřovat?
- Jaký formát a způsob fungování platformy by byl nejpřínosnější pro naplnění jejího účelu?
Je nutné zamýšlet se nad dlouhodobou udržitelností platformy a v tomto kontextu diskutovat, zda je žádoucí dohodnout se na určitém formátu rozhodovací procedury EPS, či zda bude stávající podoba „debatního spolku“ dostačující. Zároveň je nutné vést diskuzi o tom, jakým způsobem by se nová platforma měla profilovat nejen v souvislosti s nastavením EU, ale také s ostatními regionálními organizacemi v Evropě.
Co se týče potenciálu témat pokrývaných EPS, možnost úspěchu se nabízí především v oblasti energetické bezpečnosti a infrastruktury. Kromě komunikace a koordinace o společných výzvách ve formátu všech participujících zemí je významným přínosem EPS také prostor, který summity poskytují pro bilaterální či vícelaterální setkání hlav států. Zároveň však může příležitost pro koordianci mezi zeměmi se společnými zájmy v konkrétních oblastech, které třeba nejsou sdíleny všemi zeměmi EPS, vyústit v hlubší spolupráci v rámci menších skupin.
Neformální charakter prvního summitu EPS v Praze byl účastníky hodnocen velmi pozitivně. Je ovšem otázkou, zdali je podobný formát udržitelný i do budoucna, aniž by postupem času ztrácel na atraktivitě a výjimečnosti. Diskutovanou otázkou je i míra budoucí institucionalizace EPS, k čemuž se následně vážou i nejasnosti spojené s koordinací a financováním plánovaných aktivit. Na základě četných prohlášení lídrů lze pozorovat, že neexistuje velký politický zájem na vytvoření pevnějších struktur, o které by se EPS opírala v mezidobí summitů. Bez jasně definované struktury a rozpočtu bude ovšem velice složité zajistit kontinuitu summitů a implementovat jakékoliv výstupy, projekty či rozhodnutí. Při vzniku EPS zaznívaly kritické hlasy i ohledně překrývání agendy s již existujícími mezinárodními organizacemi. Většina z těchto organizací ovšem pracuje na nižší úrovni a překrývání agend by se tedy mohlo spíše doplňovat. Pro větší komplementaritu se však nabízí možnost přímého zapojování vrcholných zástupců těchto organizací do summitů na základě tematických oblastí.
Celé znění podkladu naleznete zde.
Autor shrnutí: Antonín Nenutil
