V pátek 28. dubna proběhl kulatý stůl Národního konventu o EU, věnující se tématu „Reakce na americký zákon o snížení inflace.“ Debata se uskutečnila od 9:00 v prostorách Lichtenštejnského paláce a prostřednictvím online platformy Webex Teams. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor parlamentu, hospodářské, akademické a sociální sféry, společně s odborovými svazy, zástupci evropských institucí a vybranými novináři. Odborným garantem tohoto stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.
Debata Národního konventu o EU se zaměřila na tři diskuzní otázky:
- Jaké dopady může mít IRA na transatlantické vztahy a volný obchod obecně a jakým způsobem by se EU měla snažit tyto vztahy aktivně formovat?
- Jak může EU zajistit konkurenceschopnost a posílit produktivitu svého průmyslu do budoucna a podpořit rozvoj zelených technologií vyráběných v EU?
- Jak se změny dotknou přímo ČR a jak by měla ČR v rámci EU postupovat, aby nezůstala v “zeleném závodě” pozadu? Na které konkrétní klimaticky neutrální (net-zero) sektory průmyslu by se měla ČR zaměřit?
Kulatým stolem provázel Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Úvodní slovo pronesla Iva Kopečná, zastupující Odbor koordinace evropských politik, která uvedla, že obecně je pro transatlantickou relaci třeba najít vhodný a dlouhodobě fungující „modus operandi,“ který zajistí, že se obě strany nebudou nadále negativně překvapovat, ale naopak nastaví otevřenou komunikaci a vzájemnou oboustranně přínosnou spolupráci. Za garanta představila podkladový dokument Tereza Novotná, společně s Kateřinou Davidovou. Novotná uvedla, že ČR se nachází v poměrně zranitelné pozici, protože v odvětvích čistých technologií prozatím nemá vybudovanou silnou pozici v rámci EU a zároveň je značná část české ekonomiky navázaná na odvětví, která budou zelenou transformací a zeleným závodem s USA a Čínou silně ovlivněna (např. automobilový průmysl). Se svým stanoviskem pokračoval Martin Hronza, ředitel Odboru ekonomických analýz na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, který řekl, že ČR si je vědoma toho, že dopady IRA se dotknou řady sektorů, nejde jen o baterie a výrobu elektrických vozidel, ale i o vodík nebo ocelářský průmysl a dlouhodobé investice do odvětví, která je nutné dekarbonizovat. Alena Mastantuono, stálá delegátka při EUROCHAMBRES, ve svém stanovisku uvedla, že abychom posílili konkurenceschopnost v rámci zelené tranzice, Evropa potřebuje jednoduchost při přidělování podpory, příznivé regulatorní prostředí, podporu investic a dostupnost financování, rozvoj inovací, výzkumu a vývoje, dostupnou a levnou energii a strategickou obchodní politiku. Craig Rychel, zastupující Velvyslanectví USA v ČR, ve svém stanovisku zdůraznil, že Spojené státy jsou odhodláni spolupracovat s EU na podpoře jejích plánů energetické nezávislosti a přechodu na zelenou energii. Poslední stanovisko představil Jaromír Antal, ředitel Centra evropských studií Vysoké školy ekonomická v Praze, který uvedl, že Česko by v kontextu „zeleného závodu“ mělo hledat průniky s jinými státy EU a snažit se o dlouhodobé a společné evropské řešení. To by mělo stavět na takové reakci, která nepodkope fungování vnitřního trhu, ale podpoří konkurenceschopnost EU jako celku.
