V srpnu 2022 přijal americký Kongres zákon o snížení inflace (v originále Inflation Reduction Act, dále také jen IRA). Tento zákon je americkou odpovědí na mnohočetné krize posledních let, od covidu, přes energetickou krizi až po rostoucí inflaci. Evropská unie nyní intenzivně hledá odpověď na americký proti-inflační zákon, zejména jeho protekcionistické elementy. Evropská komise představila plán pro rozvoj evropského zeleného průmyslu (Green Deal Industrial Plan), jehož konkrétní podoba bude předmětem živé diskuze mezi členskými státy. Na kulatém stole Národního konventu o EU se budou diskutovat tři otázky, které definoval odborný garant kulatého stolu, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM:
- Jaké dopady může mít IRA na transatlantické vztahy a volný obchod obecně a jakým způsobem by se EU měla snažit tyto vztahy aktivně formovat?
- Jak může EU zajistit konkurenceschopnost a posílit produktivitu svého průmyslu do budoucna a podpořit rozvoj zelených technologií vyráběných v EU?
- Jak se změny dotknou přímo ČR a jak by měla ČR v rámci EU postupovat, aby nezůstala v “zeleném závodě” pozadu? Na které konkrétní klimaticky neutrální (net-zero) sektory průmyslu by se měla ČR zaměřit?
Transatlantické vztahy mezi Spojenými státy a Evropou byly během prezidentského mandátu Donalda Trumpa poznamenány obchodním napětím. S inaugurací Joea Bidena do funkce prezidenta v roce 2021 došlo k posunu a deeskalaci napětí. Nicméně nyní Evropská unie čelí novému zákonu o snížení inflace (IRA), který si klade za cíl řešit rostoucí inflaci ve Spojených státech. Zákon však obsahuje prvky protekcionismu a mj. může vést ke ztrátě pozice Evropy jako lídra na trhu vysoce kvalitních baterií, čímž může dojít k ohrožení evropského automobilového průmyslu.
V reakci na americký zákon o snížení inflace a růst globální konkurence v oblasti nových technologií představila Evropská komise doposud několik návrhů, které zastřešuje tzv. Green Deal Industrial Plan. Ten je postaven na čtyřech pilířích: předvídatelné a zjednodušené regulatorní prostředí, urychlenější přístup k financování, posílení nutných dovedností a otevřený obchod pro odolné dodavatelské řetězce. Co se týká příležitostí, tak má tato legislativa potenciál povzbudit zelenou transformaci evropské ekonomiky a zároveň posílit strategickou autonomii evropského trhu.
Vývoj na globálních trzích v posledních letech, trend zkracování dodavatelských řetězců a rostoucího protekcionismu rámuje novou realitu pro evropskou i českou ekonomiku. V odvětvích čistých technologií ČR prozatím nemá vybudovanou silnou pozici v rámci EU a zároveň je značná část české ekonomiky navázaná na odvětví, která budou zelenou transformací a zeleným závodem s USA a Čínou silně ovlivněna (např. automobilový průmysl).
Nicméně propojení dekarbonizačních snah s agendou konkurenceschopnosti může mít pozitivní vliv na dosažení evropských klimatických cílů. Garant v podkladovém dokumentu udává, že „pro Českou republiku to může představovat příležitost posílit vybraná odvětví čistých technologií a využít snahy o přesunutí dodavatelských řetězců do EU k rozvoji těchto sektorů a tvorbě nových pracovních míst.“
Celé znění podkladu naleznete zde.
Autor shrnutí: Antonín Nenutil
