SHRNUTÍ: Formáty regionální spolupráce z pohledu ČR

V pátek 20. ledna se v Lichtenštejnském paláci a prostřednictvím online platformy Webex Teams uskutečnil další kulatý stůl, tentokrát na téma: Formáty regionální spolupráce z pohledu ČR. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor parlamentu, hospodářské, akademické a sociální sféry, společně s odborovými svazy a zástupci evropských institucí. Odborným garantem byl Institut pro evropské otázky EUROPEUM.

Debata Národního konventu o EU se zaměřila na tři diskuzní otázky. (1) Jakou pozici by měla mít v české zahraniční politice Visegrádská skupina? (2) Jak by měla Česká republika přistupovat k dalším formátům regionální spolupráce v prostoru střední Evropy? (3) Jakým způsobem by Česká republika měla využívat svého zapojení do evropské územní spolupráce?

Kulatý stůl zahájil Štěpán Černý, Vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, který zdůraznil, že z historie a geografické polohy ČR ve středu Evropy jednoznačně plyne, že naše země může prosperovat pouze tehdy, pokud bude mít přátelské vztahy se sousedními zeměmi. Proto je v našem přirozeném zájmu spoluutvářet společné platformy. Podkladový dokument představila za garanta Zuzana Kasáková, která uvedla, že v množství různých formátů, jichž je ČR členem, přirozeně vyvstává otázka efektivity koordinace mezi jejich jednotlivými agendami a cíli a mezi aktéry uvnitř ČR, přičemž výzvu představuje samotné rozdělení koordinace členství v jednotlivých formátech mezi aktéry české zahraniční politiky i uvnitř Ministerstva zahraničních věcí ČR. První stanovisko představila Jana Brázdová, ředitelka Odboru politik EU MZV ČR. Ta uvedla, že stálým cílem české zahraniční politiky je udržování a prohlubování dobrých sousedských vztahů, vzájemného porozumění a respektu; dodržování demokratických hodnot a vlády práva; rozvoj praktické a inkluzivní spolupráce v regionu střední Evropy. Na ni navázal se svým stanoviskem Jiří Horáček, ředitel Odboru evropské územní spolupráce MMR ČR, který zdůraznil, že u přeshraničních programů je hlavní prioritou podpora projektů z oblasti kultury a cestovního ruchu, projektů z oblasti Životního prostředí – spolupráce IZS, ochrana životního prostředí a biologická rozmanitost, dopravy, vzdělávání a Institucionální spolupráce a spolupráce people-to-people. Prezentace stanovisek zakončil Ondřej Mocek, prorektor Mendelovy univerzity v Brně, který dodal, že V4 se stala jakousi platformou pro spolupráci na úrovni tzv. měkkých politik, ne však regionálním uskupením schopné vytvářet homogenní a konstruktivní postoj v rámci EU. Dle Mocka je nutné definovat, čeho chce ČR v EU dosáhnout, jaké jsou její hlavní cíle, kde se v rámci politické mapy vidí a co by mělo být jejím úkolem v EU změnit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

ČLÁNEK: Formáty regionální spolupráce z pohledu ČR

Česká republika se účastní na různých úrovních řady platforem regionální spolupráce. Mezi nejvýznamnější patří Visegrádská skupina, Slavkovský formát, česko-německý Strategický dialog či iniciativa Trojmoří. V řadě z nich stojí Česká…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Facebook
Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Na jakých formátech regionální spolupráce se ČR podílí a jak funguje program Interreg?

To se dozvíte ve videu z lednového kulatého stolu👇
... Zobrazit víceZobrazit méně

Video image
Zobrazit více

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.