Česká republika se účastní na různých úrovních řady platforem regionální spolupráce. Mezi nejvýznamnější patří Visegrádská skupina, Slavkovský formát, česko-německý Strategický dialog či iniciativa Trojmoří. V řadě z nich stojí Česká republika aktuálně v pozici, kdy je vhodné definovat její postoj a budoucí působení v rámci daných formátů.
Na kulatém stole Národního konventu o EU se budou diskutovat tři otázky, které definoval odborný garant kulatého stolu, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.
- Jakou pozici by měla mít v české zahraniční politice Visegrádská skupina?
- Jak by měla Česká republika přistupovat k dalším formátům regionální spolupráce v prostoru střední Evropy?
- Jakým způsobem by Česká republika měla využívat svého zapojení do evropské územní spolupráce?
Spolupráce zemí v rámci Visegrádu je aktuálně poznamenána odlišnými postoji zúčastněných zemí v některých otázkách. Současné slovenské předsednictví ve V4 se proto chce vrátit ke kořenům Visegrádu a soustřeďuje se především na vnitřní dimenzi – energetiku, infrastrukturu, bezpečnost, ekonomiku a propojování občanů ze zemí V4. Je tedy otázkou, jakou roli má mít Visegrád v budoucnu.
Existence mnoha regionálních platforem pro spolupráci zároveň dle odborného garanta přináší otázku, jak zajistit, aby iniciativy byly vzájemně komplementární a byly pro ČR produktivní i v případě prolínajících se agend. Česká republika je kupříkladu členem Slavkovského formátu, iniciativy Trojmoří, také Středoevropské iniciativy, Bukurešťské devítky či Středoevropské pětky. ČR se zároveň zapojuje do jednotlivých uskupení různou měrou, a je tak žádoucí vyhodnotit, co členství v těchto uskupeních České republice přináší a jak by je bylo možné lépe využívat.
V neposlední řadě je Česká republika dlouhodobě zapojena do aktivit evropské územní spolupráce zaměřující se na podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní kooperace mezi různými aktéry. Jde například o Česko-bavorskou přeshraniční spolupráci, nadnárodní program Interreg CENTRAL EUROPE nebo makroregionální strategii EU pro Podunají. Tyto aktivity se zaměřují na různé oblasti spolupráce. Například program Interreg CENTRAL EUROPE, sdružující devět středoevropských zemí, se zaměřuje na zlepšení fungování správy, vzdělávání, zlepšení přípravy veřejných politik, odstraňování bariér a zlepšování služeb. Makroregionální strategie mají za úkol vytvořit rámec pro spolupráci zajišťující integrovaný přístup a efektivnější koordinaci aktivit včetně efektivního využití finančních prostředků. Dle odborného garanta se tedy nabízí otázka, jakým způsobem by měla Česká republika využít svého zapojení do těchto forem spolupráce ve vztahu k partnerům v rámci bilaterální i multilaterální spolupráce v Evropě.
Debatu o formátech regionální spolupráce z pohledu České republiky je vhodné vést i s ohledem na skončené úspěšné předsednictví České republiky v Radě EU. Česká republika může využít nabytého kapitálu pro své působení v různých formátech regionální spolupráce v rámci EU. Kulatý stůl na téma Formáty regionální spolupráce z pohledu České republiky by měl tedy umožnit zástupcům odborné veřejnosti diskutovat o možnostech, které tyto formáty České republice nabízí z pohledu prosazování svých priorit a zájmů.
Celé znění podkladového dokumentu můžete nalézt zde.
