SHRNUTÍ: Nové paradigma pro klimatické otázky

Ve středu 30. listopadu se prostřednictvím online platformy Webex Teams uskutečnil další kulatý stůl, tentokrát na téma: Nové paradigma pro klimatické otázky. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor parlamentu, hospodářské, akademické a sociální sféry, společně se zástupci evropských institucí. Odborným garantem byla Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Debata Národního konventu o EU se zaměřila na tři diskuzní otázky. (1) Jak nejlépe skloubit a vyvážit snahy o posilování energetické soběstačnosti a bezpečnosti EU, budování odolnosti unijní ekonomiky a naplňování klimatických ambicí EU? (2) Jaké jsou možnosti a limity veřejných institucí připravit se a reagovat na projevy klimatické změny, a jak lze jejich akceschopnost zvýšit? (3) Jakými způsoby lze o potřebnosti a adekvátnosti navrhovaných opatření přesvědčit veřejnost včetně soukromého sektoru, a jak ji efektivně zapojit do jejich implementace?

Kulatý stůl zahájil Štěpán Černý, náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, který zdůraznil důležitost a aktuálnost tématu. Podkladový materiál představil za garanta kulatého stolu Tomáš Jungwirth Březovský, který zmínil, že bude nezbytností, aby došlo k významnému posílení adresování problematiky změny klimatu například v gesci ministerstev obrany a vnitra, na Ministerstvu zahraničních věcí, Ministerstvu školství či Ministerstvu financí. Dále uvedl, že česká společnost v posledních letech změnila názor na klimatické otázky natolik, že už není třeba přesvědčovat ji o tom, že globální změna klimatu probíhá. První stanovisko představila Anna Pasková z Ministerstva životního prostředí, která uvedla, že MŽP si uvědomuje závažnost situace a dlouhodobě pracuje na odborných návrzích k řešení, přičemž aktuální je zejména studie dopadů balíčku Fit for 55 na ČR. Dále zmínila klíčovost podpory vývoje nových technologií a modernizace průmyslu a energetiky pro zajištění naší budoucí konkurenceschopnosti, jelikož odklon od fosilních paliv musí být spravedlivý z pohledu všech občanů. Martin Jirušek za Masarykovu univerzitu zdůraznil, že na obecné úrovni je jednoznačným doporučením unijní spolupráce jak na výstavbě a fungování infrastruktury, tak ve formulaci energetické politiky jako takové. Dále uvedl, že v tomto smyslu bude klíčová novelizace státní energetické koncepce. Třetí stanovisko představila Helena Truchla za STEM, která dodala, že společnost se shoduje na nutnosti řešit klimatickou krizi i posilovat energetickou bezpečnost, tyto dva procesy si ale nespojuje, přičemž v komunikaci je potřeba o nich hovořit jako o dvou stranách jedné mince, nikoliv rozporuplných tendencích. Poslední stanovisko vypracovala Zuzana Harmáčková z CzechGlobe, která zdůraznila, že je nutné legislativně umožnit vznik průřezových orgánů a platforem s rozhodovacími pravomocemi, které by mohly snáze hledat synergická řešení pro komplexní problematiky. S tím souvisí i důležitost zavedení a podpory mechanismů mnohaúrovňové komunikace.

Diskutující se shodovali na tom, že mezi prioritami Evropské unie i České republiky existují zjevné synergie. Ruská vojenská agrese na Ukrajině je příležitostí k rychlejší diverzifikaci zdrojů energie spojené s dekarbonizací, a zároveň k prioritizaci energetických úspor, což může obojí v důsledku také snížit cenový tlak na domácnosti. Z několika stran zaznělo, že Česko zásadně zaspalo v rozvoji obnovitelných zdrojů a nyní bude tento deficit potřebovat co možná nejdříve dohnat. Z diskuze dále vyplynulo, že existují pochyby o kapacitách a možnostech české státní správy reagovat na přímé i nepřímé dopady změny klimatu a zároveň provést společnost výzvami zelené transformace.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

SHRNUTÍ: Formáty regionální spolupráce z pohledu ČR

V pátek 20. ledna se v Lichtenštejnském paláci a prostřednictvím online platformy Webex Teams uskutečnil další kulatý stůl, tentokrát na téma: Formáty regionální spolupráce z pohledu ČR. Diskuze se zúčastnili zástupci státní…

ČLÁNEK: Formáty regionální spolupráce z pohledu ČR

Česká republika se účastní na různých úrovních řady platforem regionální spolupráce. Mezi nejvýznamnější patří Visegrádská skupina, Slavkovský formát, česko-německý Strategický dialog či iniciativa Trojmoří. V řadě z nich stojí Česká…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Facebook
Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Na jakých formátech regionální spolupráce se ČR podílí a jak funguje program Interreg?

To se dozvíte ve videu z lednového kulatého stolu👇
... Zobrazit víceZobrazit méně

Video image
Zobrazit více

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.