SHRNUTÍ: Integrace Ukrajiny do EU

Ve středu 26. října se prostřednictvím online platformy Webex Teams uskutečnil další kulatý stůl, tentokrát na téma: Integrace Ukrajiny do EU. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor parlamentu, hospodářské, akademické a sociální sféry, společně s odborovými svazy a zástupci evropských institucí. Odborným garantem byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.  

Debata Národního konventu o EU se zaměřila na tři diskuzní otázky. (1) Jak mohou EU a Česká republika podpořit Ukrajinu v poválečné rekonstrukci a reformách nutných pro integraci do EU? (2) Jaké nástroje má EU k dispozici pro hlubší ekonomickou a politickou integraci Ukrajiny? (3) Je EU připravena plně integrovat Ukrajinu a další kandidátské státy? Může pro tyto účely využít zkušenosti z předchozích kol rozšíření?

Kulatý stůl zahájil Ondřej Matoušek, ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR, který na úvod zdůraznil, že v současném kontextu války Ruska na Ukrajině je téma integrace daleko širší a komplexnější. Dále uvedl, že s integračním sbližováním Ukrajiny s EU bude muset nevyhnutelně probíhat obnova a rekonstrukce země vyžadující nemalé finanční prostředky. Podkladový materiál představila za garanta kulatého stolu Jana Juzová. Autorka podkladu zmínila, že ačkoli se Ukrajina připravuje na budoucí integraci do EU již od roku 2014 s tím, že začala práci na požadovaných reformách, má před sebou i tak ještě velmi dlouhou cestu s ohledem na náročnost a zdlouhavost reformního procesu. Dle Juzové je totiž nutné počítat s tím, že proces integrace Ukrajiny do EU bude záležitostí mnoha let či desetiletí, pro Ukrajinu je však důležité prohlubovat vztahy s EU co nejrychleji. Dále je v zájmu Ukrajiny i Evropy, aby rekonstrukce země začala co nejdříve. První stanovisko představil Náměstek pro řízení evropské sekce MZV ČR Jaroslav Kurfürst. Ten uvedl, že Ukrajina urgentně potřebuje pomoc, aby dokázala čelit ruské agresi, a to jak vojensky, tak ekonomicky, aby byl zachován výkon funkcí státu, přičemž připravovaná poválečná rekonstrukce Ukrajiny je pak nejen klíčem ke stabilizaci země, ale zároveň příležitostí k její transformaci, posunu v provádění nezbytných reforem a tím i k hlubší integraci do EU. Druhé stanovisko představil Pavel Havlíček za Asociaci pro mezinárodní otázky. Havlíček dodal, že v politice rozšiřování je naprosto nezbytné přehodnotit současný přístup, protože se v posledních letech pokrok ve vyjednávání s jednotlivými zeměmi skoro úplně zastavil a nemotivoval jednotlivé aktéry k provádění reforem. Poslední stanovisko představila Petra Kuchyňková za Masarykovu univerzitu, která uvedla, že vstup Ukrajiny, ale též Moldavska a kandidátských zemí Západního Balkánu do EU by znamenal posílení skupiny tzv. kohezních zemí, tedy zemí, které představují též čisté příjemce ve vztahu k unijnímu rozpočtu.

Z kulatého stolu budou vypracována doporučení, která budou představena vládě České republiky a dalším tvůrcům české evropské politiky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

SHRNUTÍ: Nové paradigma pro klimatické otázky

Ve středu 30. listopadu se prostřednictvím online platformy Webex Teams uskutečnil další kulatý stůl, tentokrát na téma: Nové paradigma pro klimatické otázky. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor…

ČLÁNEK: Nové paradigma pro klimatické otázky

Současná propojenost světa vede k závislosti na hladkém běhu komplexních obchodních a dodavatelských řetězců. Pokud jsou narušeny, ať už pandemií, ozbrojenými konflikty, přírodními pohromami nebo jinými faktory, vede to k závažným socioekonomickým…

ROUNDTABLE: New paradigm for climate issues

On Wednesday, 30 November 2022, another roundtable of the National Convention on the European Union will take place via the online platform Webex Teams, this time on the topic: New…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Facebook
Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons
Zobrazit více

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.