ČLÁNEK: Budoucnost evropského energetického trhu

O změně evropského energetického trhu se mluví již několik let. Evropa si nejen kvůli nynější situaci uvědomuje důležitost své energetické bezpečnosti a větší soběstačnosti. To je nejen z ohledu nutnosti alternativních dodávek, ale také v kontextu Zelené dohody, která míří na dekarbonizaci prostřednictvím rozvoje obnovitelných zdrojů.

Velkoobchodní ceny energii vzrostly v některých případech o stovky procent, což přináší negativní sociální dopad v podobě zásahu do financí firem a domácností. Za jeden z důvodů této situace je také považováno nedostatečné naplnění evropských plynových zásobníků ze strany ruského dodavatele plynu, který do Evropy poslal o 25 % méně než v předešlých letech, a to navzdory prudkému nárůstu poptávky.

Unijním cílem v oblasti energetické bezpečnosti je zajištění fungujícího trhu se spravedlivých přístupem a vysokou úrovní ochrany spotřebitele. Přesto, že současný design evropského energetického trhu v krizi poměrně obstál, je potřeba řešit bezpečnost dodávek cílenými nástroji, jako jsou společné nákupy za využití tržní a geopolitické váhy EU, dále využít všechny technologie, v rámci obnovitelných i jaderných zdrojů, a v neposlední řadě také využít kapacitní mechanismy, které v některých státech fungují v oblasti výroby elektřiny.

Během debaty Národního konventu o EU se tak zaměříme na tyto dílčí body, které definoval odborný garant kulatého stolu, Asociace pro mezinárodní otázky:  

Současná energetická krize jako příležitost k řešení slabin fungování evropského energetického trhu

Snaha o změnu fungování energetického trhu ze strany některých členských států, mezi které patřila také Česká republika nebo Francie, byla již v říjnu 2021. S ruskou invazí na Ukrajinu se otázka energetické bezpečnosti a nezávislosti na dovozu dostala ještě více do popředí.

Trh s elektrickou energií prošel reformou naposledy v roce 2019, a to prostřednictvím balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Jeho součástí byly čtyři prvky – směrnice a nařízení k fungování trhu, nařízení k připravenosti na rizika a nařízení zajišťující silnější postavení ACER, tedy Agentury pro kooperaci evropských regulátorů. Ta v listopadu 2021 zveřejnila předběžnou verzi analýzy fungování vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem. Součástí směrnice k fungování trhu byl, mimo jiné, emisní limit pro elektrárny, které jsou součástí tzv. kapacitních mechanismů.

Naproti tomu trh s plynem byl reformován naposledy v roce 2009 třetím energetickým balíčkem. V rámci balíčku „Fit for 55“, který byl Komisí představen v prosinci 2021, byly navrženy reformy usnadňující zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, včetně vodíku, a zajistit energetickou bezpečnost. Komise zároveň navrhla, aby dlouhodobé smlouvy na plyn fosilního původu nebyly po roce 2049 prodlouženy.

Na to navazuje také revize směrnice o trhu s plynem, tzv. dekarbonizační balíček trhů s vodíkem a plynem. Díky ní mají být vytvořeny podmínky pro přechod k nízkouhlíkovým a obnovitelným plynům, zejména biometanu a vodíku. Měl by být vytvořen první vodíkový trh na světě spolu s pravidly a evropskou sítí provozovatelů vodíkové sítě (ENNOH), podobně jako u ostatních komodit. Spolu s tím Komise navrhuje nastavení prvních pravidel zjišťování emisí metanu a jejich měření a vykazování.

Strategií EU je tak především postupná integrace energetického trhu s výzvou k energetické účinnosti a rychlejší elektrifikaci.

Nástroje členských států a unijních institucí, které lze využít ke zvýšené energetické bezpečnosti a nezávislosti na třetích zemích

Nástroje, které členské státy mohou využít pro boj s vysokými cenami energií, představila Evropská komise v říjnu roku 2021. Patří sem jak krátkodobá opatření (např. mimořádná podpora domácnostem), tak ta dlouhodobá, jako je podpora investic do obnovitelných zdrojů. Celkově mají opatření podpořit nezávislost na dovozu energií z vnějšku EU.

Později, v reakci na ruskou invazi, představila Evropská komise v březnu 2022 plán REPowerEU, který stojí především na diverzifikaci dodávek plynu do Unie a na snížení spotřeby fosilních paliv v průmyslu a energetice. Na summitu ve Versailles, který se konal také v březnu, se navíc lídři EU shodli na nutnosti urychlení zelené transformace. Z něj také vznikl závazek snížit závislost na ruském plynu o dvě třetiny do konce roku a úplné nezávislosti na dovozu fosilních paliv do roku 2030.

K dosažení cíle, integraci energetického trhu a vzniku energetické unie, je potřeba navýšení přeshraniční kapacity elektrické sítě díky tzv. interkonektorům, které by mohly propojit místa s velkou produkcí obnovitelné či jiné elektřiny s místy s velkým odběrem. To by mohlo, například, zajistit přístup vnitřního trhu EU k levné španělské elektřině z větrných a solárních elektráren. V tomto ohledu je Česká republika připravena, jelikož její přeshraniční kapacita, která odpovídá asi 30 % instalované kapacity, přesahuje evropský cíl alespoň 15 %.

Dalším nástrojem je naplnění plynových zásobníků a společný nákup plynu. U něj budou využity zkušenosti z nákupu vakcín proti covidu-19. Evropská komise v návaznosti na plán REPowerEU a deklaraci z Versailles představila návrh na povinnost naplnění 80 % zásobníků plynu do zimy letošního roku a na alespoň 90% naplnění pro roky následující. K tomu by byla vytvořena Pracovní skupina pro společné nákupy plynu, která by zvýšila vyjednávací sílu EU a usnadnila kontakt s dodavateli a zajistila by tak dodávky a přiměřené ceny. Společný nákup zemního plynu schválili také lídři na summitu 24. a 25. března 2022, kde americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy navýší export zkapalněného zemního plynu a tím pokryjí až 10 % ruského vývozu.

Ve světle událostí posledních týdnů, jakou roli v zajištění evropské energetické bezpečnosti může sehrát Zelená dohoda pro Evropu?

Zelená dohoda může pro Evropu sehrát zásadní roli jako součást řešení její energetické nezávislosti, na čemž se shodují ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, ale také výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Je třeba ji vnímat jako společný cíl celé Unie, a ne jenom jako zdrojovou nezávislost České republiky. Veškerá současná rozhodnutí s sebou přináší i rizika klimatická, jelikož z Ruska dovážená fosilní paliva musí být nahrazena a způsob jejich nahrazení může být v konečném důsledku emisně shodný, či náročnější. S energetickou bezpečností se tak protíná úsilí snížit závislost na nestabilních zahraničních dodavatelích, které lze dosáhnout např. úsporami energií, materiálů a posílením cirkulární ekonomiky. Klíčovým prvek bude také rozvoj obnovitelných zdrojů energie, rozvoj technologií na ukládání energií a posílení mezistátního přenosu v rámci EU.

Možné priority České republiky

Jednou z priorit, kterým je nutné se věnovat, je naplnění zásobníků na plyn a vytvoření lepší plynárenské infrastruktury, pro lepší spojení s okolními zeměmi. Tím spíš, že posledním projektem v této oblasti byl plynovod EUGAL, který byl zprovozněn v lednu 2020. Pro zajištění dodávek by tak České republice pomohla integrace národních energetických trhů a zvýšení plynové i elektrické kapacity. Rozvoj přeshraničních projektů by České republice zpřístupnil terminály LNG v Chorvatsku a Polsku. V tomto případě by bylo také nutné přistoupit k rychlejší dekarbonizaci průmyslu, který je největším konzumentem zemního plynu v České republice.

Další prioritou by mohl být rozvoj lokálních energetických zdrojů a jaderné energie. Potenciál fotovoltaiky a větrné energie tady přitom je, oba dohromady by podle studie AVČR mohly pokrývat asi 28 % spotřeby elektrické energie. U fotovoltaiky je její potenciál až 39 GW, u větrné energie potom mezi 2 a 7 GW. Vlivem ruské agrese také země jako Německo nebo Belgie odložily ústup od jaderné energie.

Pro Českou republiku by však mělo ukončení dovozu ruského plynu citelné hospodářské dopady. Při absenci sociálně mitigačních opatření by tak mohlo dojít k přímému ohrožení domácností, debata by tak měla směřovat také k hledání způsobů distribuce těchto sociálních dopadů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Facebook
Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Máme za sebou další úspěšný kulatý stůl. Již 3. června se budeme věnovat závěrům a implementaci výstupů #kobe. Zatím si však můžete přečíst zajímavé postřehy z diskuze z pera našich stážistek.

Děkujeme garantovi stolu Institut pro politiku a společnos a moderátorovi Romanu Mácovi. Dále děkujeme prezentujícím stanovisek a aktivním diskutujícím.
... Zobrazit víceZobrazit méně

Zobrazit více
twitter

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.