ČLÁNEK: Teritoriální rozměr vnitřního trhu v globální konkurenci

Obchodní politika EU se řadí mezi nejdůležitější agendy, které vykonává Evropská unie na základě zadání od členských zemí. Patří mezi výlučné pravomoci Unie, předpisy vztahující se k obchodní problematice tedy přijímá přímo samotná Evropská unie, což platí i v případě uzavírání mezinárodních obchodních dohod. Do oblasti obchodní politiky se řadí například obchod se zbožím a službami, přímé zahraniční investice nebo obchodní aspekty duševního vlastnictví. Tvoří ji však i obchodní dohody s mimounijními zeměmi či členství ve Světové obchodní organizaci, kde EU zastupuje všechny členské země a hovoří tak jedním hlasem.

V posledních letech dochází ke změnám struktury globalizované ekonomiky. Dochází k zavádění protekcionistických opatření ze strany silných aktérů na mezinárodním obchodním poli či využívání obchodních vazeb v politických a diplomatických sporech. Světové ekonomiky se musejí zároveň vypořádat s dopady pandemie covid-19. Tyto změny jsou navíc v posledních měsících v Evropě umocněny rostoucí inflací, energetickou krizí a snahami o implementaci Zelené dohody pro Evropu a digitální transformaci.

Evropská unie reflektovala dopady pandemie covid-19 v nové obchodní strategii, kterou představila v roce 2021 a která má svým důrazem na otevřenost, udržitelnost a asertivitu přispět k hospodářskému oživení EU. Strategie vytyčila tři hlavní cíle obchodní politiky pro nadcházející období: podporu hospodářského růstu a zásadní transformace ekonomiky v souladu s jejími zelenými a digitálními cíli, formování globálních pravidel pro udržitelnější a spravedlivější globalizaci a posílení schopnosti EU prosazovat své zájmy a vymáhat svá práva.

Nové směřování evropské obchodní politiky se stává předmětem diskuze, která je důležitá pro zachování konkurenceschopnosti a odolnosti EU v globální konkurenci. Dá se očekávat, že toto téma nabude ještě v budoucnu na významnosti zejména v souvislosti naplňováním nové obchodní strategie a vyrovnávání se s novými výzvami. Česká republika by si i v kontextu nadcházejícího předsednictví v Radě EU měla k těmto trendům formulovat jasný postoj.

Během debaty Národního konventu o EU se tak zaměříme na tyto dílčí otázky, které definoval odborný garant kulatého stolu, Institut pro evropskou politiku Europeum:  

Aktuální trendy mezinárodního obchodu ovlivňující fungování vnitřního trhu EU

Předchozí americká administrativa sledovala v oblasti mezinárodního obchodu výrazně protekcionistický kurz. I stávající Bidenova vláda ponechala v platnosti, ve jménu zabezpečení dodavatelských řetězců, mnoho tarifních opatření, čímž zpochybnila deklarovanou snahu o návrat k volnému obchodu. Mimo to se Čína postupně stává vyspělou ekonomikou založenou na technologiích a výzkumu a čím dál více využívá obchodní vazby v politických a diplomatických sporech se svými partnery. Dopady pandemie se navíc projevily v přístupu EU a jejím konceptu otevřené strategické autonomie, což podtrhuje evropský trend udržení rovnováhy mezi otevřeností a ochranou vnitřního trhu. Měnící se podmínky a trendy v mezinárodních ekonomických vztazích mají mimo jiné za následek fakt, že tradiční nástroje obchodní politiky nejsou již dostatečně účinné. Stávající nástroje EU na to dokáží jen stěží reagovat, a proto přišla Komise se sadou návrhů na obranu vnitřního trhu, resp. evropského obchodního modelu, včetně tzv. „protinátlakového obchodního nástroje“ (Anti- Coercion instrument), který́ by měl EU pomoci čelit prolínání politického a ekonomického vlivu ze strany některých ekonomických rivalů.

Nástroje, které by měla Evropská unie v obchodní politice využívat

Tradičním nástrojem obchodní politiky EU jsou dlouhodobě obchodní a investiční dohody, které umožňují nejen otevírat nové trhy a snižovat celní bariéry, ale rovněž šířit evropské normy a standardy. Pokračující globální snahy v boji s klimatickou změnou se promítají i do ekonomických a obchodních vztahů mezi jednotlivými státy, čímž výrazně ovlivňují dosavadní konsenzus na prioritizaci volného obchodu a ekonomického růstu. EU se tomuto „dilematu“ snaží čelit zahrnutím problematiky udržitelnosti formou kapitol věnovaných obchodu a udržitelnému rozvoji do vlastních obchodních dohod (FTAs) či prostřednictvím nyní diskutovaného nařízení CBAM.

Budoucnost vztahů s evropskými partnery mimo Evropský hospodářský prostor

Je také důležité zabývat se i budoucnosti vztahů s těmito evropskými obchodními partnery. V současnosti se obchod mezi EU a Spojeným královstvím (UK) řídí Dohodou o obchodě a spolupráci, která je více či méně úspěšně implementována, problémy ale přetrvávají především v otázce Severního Irska. Zároveň došlo ke vzniku dodatečných administrativních bariér, které omezují vzájemný obchod i v období pandemie, což vyvolává otázku, zda by nemělo dojít k přehodnocení obchodních vztahů mezi EU a UK tak, aby reflektovaly poslední post-covidovou realitu. Obchodní vztahy EU a jejího čtvrtého nejdůležitějšího partnera – Švýcarska – se zase řídí balíčkem více než 120 obchodních dohod, přesto ale v poslední době dochází k řadě problémů. Jak se EU ke svému partneru postaví, aby nebyly narušeny vzájemné obchodní vztahy?

Debata o obchodní politice EU, jejím nastavení s ohledem na současné trendy a nástroje v mezinárodním obchodu a vlivu na fungování vnitřního trhu Unie je i s ohledem na blížící se předsednictví České republiky v Radě EU důležitá a nezbytná.

Kulatý stůl na téma Teritoriální rozměr vnitřního trhu v globální konkurenci v rámci Národního konventu o EU by měl umožnit zástupcům politických stran a hnutí, poslancům Evropského parlamentu, poslancům a senátorům Parlamentu ČR, zástupcům státní správy, akademické obce, podnikatelů, nevládních organizací a sociálních partnerů diskutovat o takovém nastavení obchodní politiky EU, která by odpovídala zájmům České republiky a zároveň Evropské unii umožňovala hrát významnou roli v globálních obchodních vztazích, zachovala její konkurenceschopnost a také celistvost vnitřního trhu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

ČLÁNEK: Budoucnost evropského energetického trhu

O změně evropského energetického trhu se mluví již několik let. Evropa si nejen kvůli nynější situaci uvědomuje důležitost své energetické bezpečnosti a větší soběstačnosti. To je nejen z ohledu nutnosti alternativních

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Facebook
Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Máme za sebou další úspěšný kulatý stůl. Již 3. června se budeme věnovat závěrům a implementaci výstupů #kobe. Zatím si však můžete přečíst zajímavé postřehy z diskuze z pera našich stážistek.

Děkujeme garantovi stolu Institut pro politiku a společnos a moderátorovi Romanu Mácovi. Dále děkujeme prezentujícím stanovisek a aktivním diskutujícím.
... Zobrazit víceZobrazit méně

Zobrazit více
twitter

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.