ČLÁNEK: Digitální technologie a umělá inteligence v kontextu dvojí tranzice

Vývoj ekonomiky a celé společnosti bude do budoucna ovlivňovat zavádění digitálních technologií a snaha o prosazení udržitelnosti. Procesy tzv. dvojí tranzice, digitální a zelené transformace, se budou pravděpodobně odehrávat souběžně. Evropská komise se těmto transformativním procesům věnuje ve svých rámcových strategiích Zelená dohoda pro Evropu a digitální strategie EU. Obě tranzice přitom předpokládají masivní investice v řádu až bilionu eur. Vzhledem k souběhu obou transformačních procesů a potřebě velkých investic veřejného i soukromého sektoru je důležité vyhodnotit jejich potenciální pozitivní a případně i negativní překryvy v České republice a v EU. Při úvahách o překryvech obou tranzicí je relevantní brát ohled jak na existující technologie, tak i na realistický výhled technologického vývoje v následujícím desetiletí. 

Vlivy překryvů digitální a zelené tranzice

V energetice přináší zelená tranzice požadavek na odklon od spalování fosilních paliv a posilování podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektrické energie. Odběry elektrické energie se v průběhu času mění podle charakteru dané ekonomiky v závislosti na potřebách průmyslu a domácností. V zájmu zajištění stability distribuční sítě je zapotřebí, aby v soustavě výroba energie odpovídala odběrům, jinak může docházet k výpadkům dodávek (blackout), nebo naopak k opotřebení rozvodné sítě v důsledku přepětí. Důležité je tedy se zabývat zejména stabilitou distribuční sítě a navyšovat obnovitelné zdroje prostřednictvím vodní energetiky či energetického využití biomasy. Tyto zdroje ale mají specifické kapacitní limity a do hry mohou vstupovat i otázky ochrany krajiny a životního prostředí. Výraznější zapojení větrné a solární energie je z hlediska nároků na stabilitu distribuční sítě nejnáročnější. Vyžaduje řešení pro vyrovnání odběrových potřeb a výrobních možností, čehož lze dosáhnout kombinací překlenování špiček odběrů využitím konvenčního zdroje s rychlým nástupem (plyn či vodní energie), využitím uskladněné energie z větru či solárů (baterie, například vysokokapacitní lithiové baterie, či přečerpávací elektrárny) a propojováním energetických soustav.

Uvedené postupy ovšem kladou vyšší nároky na monitoring a management sítě řešící problémy jako je lokální přepětí, predikci a optimalizaci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejího uskladnění. Taková řešení nabízí technologie chytrých sítí, které se zapojováním principů založených na umělé inteligenci má potenciál optimalizovat jak výrobu, tak distribuci a ukládání energie z obnovitelných zdrojů, a zároveň identifikovat vzorce v poptávce po energii v daném čase a místě. Posílí se tak stabilita sítě i při zapojení vyššího podílu obnovitelných zdrojů.

V rámci zelené tranzice se Evropská komise zaměřuje také na propojení zelených cílů a společné zemědělské politiky EU.Digitální tranzice a technologie založené na principech umělé inteligence nabízí široké spektrum možného využití i v oblasti zemědělství. Odhlédneme-li od oblasti možného využití při vývoji geneticky modifikovaných organismů (GMO), pro které v řadě států EU není politická podpora, nabízí inteligentní zemědělství optimalizaci produkce například posílením automatizace či snížením potřeby hnojiv a pesticidů. Například technologie fungující na základě principů strojového učení, senzorů, videokamer a dronů, ale i satelitních snímků, lze trénovat v rozpoznávání zralých a nezralých plodin či identifikovat optimální dávkování zálivky, hnojiv, pesticidů a insekticidů dle potřeby téměř každé jedné individuální plodiny.   

Jednou z nejvýznamnějších aplikací technologií založených na umělé inteligenci se v blízké budoucnosti mohou stát autonomně řízená vozidla. Stávající technologie již nyní vedou ke konceptům propojené a automatizované mobility. Kombinace technologií pokročilých senzorů, konektivity založené na 5(6)G sítích a zpracování dat na principech umělé inteligence může ve spojení s infrastrukturními a regulatorními změnami v budoucnu přinést plně autonomní vozidla a zejména v metropolitních oblastech také transformaci stávajících konceptů vlastnictví automobilů do využívání inovativních řešení v oblasti mobility. Tento technologický pokrok by mohl znamenat také výrazné snížení zátěže dopravy pro životní prostředí v souvislosti s redukcí potřebného počtu vozidel (a tedy i materiálu potřebného na jejich výrobu), optimalizací jejich provozu, včetně optimalizace spotřeby energie potřebné pro samotný provoz vozidla a možnosti redukovat dopravní zácpy, či možností nahradit podstatnou část parkovacích míst ve městech zelení.

ČR a dvojí tranzice

Česká republika má vysoký podíl průmyslu na tvorbě domácího produktu. V rámci dvojí tranzice to na jednu stranu klade nároky na pokračování zelené transformace průmyslové výroby, zároveň to však představuje příležitost stát se zdrojem velkých dat (big data) o průmyslové výrobě. V současné době je v rámci programu ÉTA Technologické agentury České republiky zpracováván projekt s názvem „Legislativní překážky při zpracování velkých dat ve službách umělé inteligence“. Revize a nové legislativní a systémové nastavení pro investice do firem zaměřujících se na technologie založené na umělé inteligenci a provedení analýzy nástrojů usnadňujících jejich podnikání přitom předvídá i Národní strategie umělé inteligence v České republice. Na základě těchto postupů by měl v následujících letech vzniknout přehled legislativních překážek pro využití velkých dat. V návaznosti na něj by bylo vhodné hledat pružné legislativní a administrativně právní řešení existujících překážek, včetně například zavedení institutů jako jsou tzv. regulatorní sandboxy, které ve vymezeném prostoru a čase umožňují rozvoj inovativních řešení s garancí souladu takového postupu s právním řádem.

Mezi potenciální překážky, které jsou ve značném rozsahu závislé na úpravě na národní úrovni, patří problematika strojové čitelnosti dat veřejné správy, procesy anonymizace dat a celková dostupnost dat pro potřeby soukromé a akademické sféry, ale i pro sdílení uvnitř veřejné správy samotné. V souvislosti s využitím možností digitální tranzice k podpoře dosažení cílů zelené tranzice jde zejména o data související s životním prostředím, energetikou, územním plánováním či třeba metrologická data. Pro poskytovatele otevřených dat v ČR funguje portál opendata.gov.cz, na kterém lze nalézt detailní informace o procesu otevírání dat.Soubor minimálních pravidel na podporu používání otevřených dat je zakotven i v právu EU, který má být v rámci aktuální strategie EU pro data dále rozšiřován, např. Aktem o správě dat (Data Governance Act) schváleným koncem roku 2021. 

 Od Česka, do jehož nadcházejícího předsednictví v Radě EU přijímání části této legislativy také pravděpodobně připadne, se očekává, že bude mít v těchto agendách jasně a srozumitelně formulované pozice, které bude schopné komunikovat na evropské úrovni. Českým cílem coby středně velkého státu EU s otevřenou ekonomikou by v tomto ohledu mělo být odmítnutí fragmentace evropských přístupů, a naopak prosazení silné společné pozice EU, pod kterou by se české priority dokázaly schovat. To však pravděpodobně nepůjde bez určitých kompromisů, které budou muset vycházet z evropského mainstreamu, který je ve srovnání s českým přístupem vychýlen více ve prospěch ochrany spotřebitelů, silnějších postihů zejména velmi velkých platforem, ale také obrany integrity volebních procesů. Nemožnost nalézt široká multilaterální řešení při vytváření regulací pro digitální a zelenou tranzici samo o sobě vytváří překážky a brání plnému využití synergií dvojí tranzice. Nabízí se proto, aby EU usilovala o nalezení co nejuniverzálnějších řešení technologických a environmentálních otázek a přispěla k tomu zachováním míry své otevřenosti.

Využití synergie obou transformací při formulaci národních strategií

Česko je tradičně silnější v oblasti digitální tranzice, ve které má ambici některé procesy vést a být v nich i na evropské a regionální úrovni aktivním hráčem. Tak je tomu nejen v oblasti digitálního vnitřního trhu a jeho regulace, ale také umělé inteligence a dalších procesů probíhajících v této oblasti. Minimálně na úrovni státu a politické reprezentace ale spíše zaostává při implementaci zelené agendy, která je pro českou ekonomiku s její rozvinutou průmyslovou výrobou hůře komunikovatelná a uchopitelná pro uvedení do praxe. Právě tato oblast přitom bude i do budoucna pro Česko představovat zásadní výzvu pro ekonomickou a energetickou udržitelnost a obecněji budoucí společenský rozvoj.

Národní strategie budoucího přístupu české vlády vůči oběma agendám by tedy měla zohledňovat v prvé řadě české zájmy a výchozí stav pro obě zásadní tranzice, ale také možnosti synergií a určité kompenzace pomalejší zelené tranzice agendou digitální, která je pro českou ekonomiku naprostou nutností a logickým pokračováním projektů Průmysl 4.0, zavádění umělé inteligence do praxe výroby i společenského života a dalších, které by měly připravit české hospodářství na proměnu související s moderními technologiemi.

Autor: Adéla Nekvasilová

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

ČLÁNEK: Nové paradigma pro klimatické otázky

Současná propojenost světa vede k závislosti na hladkém běhu komplexních obchodních a dodavatelských řetězců. Pokud jsou narušeny, ať už pandemií, ozbrojenými konflikty, přírodními pohromami nebo jinými faktory, vede to k závažným socioekonomickým…

ČLÁNEK: Integrace Ukrajiny do EU

Ruská agresivita podnítila usilovnější snahy Ukrajiny o integraci do Evropské unie, které započaly již v roce 2014. V letošním roce byl jí a Moldavsku udělen kandidátský status, což bylo důležitým symbolickým i…

ČLÁNEK: Strategický kompas

V posledním desetiletí došlo k dramatickým změnám v evropském bezpečnostním prostoru. Debata kulatého stolu Národního konventu o EU se proto zaměří na Strategický kompas. Diskutovat se budou 3 otázky, které definoval odborný…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Facebook
Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons
Zobrazit více

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.