KULATÝ STŮL: Mobilita osob mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím po brexitu

Národní konvent o EU se sešel v pátek 31. března k tématu volného pohybu osob mezi EU a Spojeným královstvím po brexitu.

V pátek 31. března se uskutečnil kulatý stůl Národního konventu o EU zaměřený na otázky spojené s volným pohybem osob mezi Evropskou unií a Spojeným království po brexitu. Setkání se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor Parlamentu ČR, hospodářských a sociálních partnerů, reprezentanti evropských institucí a neziskového sektoru.

V závislosti na notifikaci článku 50 Smlouvy o EU a odchodem Velké Británie z EU vyvstává stále důležitější otázka týkající se mobility osob. Vláda Spojeného království je nejen v této oblasti vázána svými politickými deklaracemi, ale také podmínkami kladenými ze strany britského parlamentu a soudů. Při vyjednávání o post-brexitovém režimu pro mobilitu osob proto nejde ignorovat politický závazek britské strany znovu nabýt kontrolu nad přeshraniční mobilitou i deklarace o postavení mobility osob zejména na základě mezinárodního, nikoliv unijního práva.
Na straně EU jsou politické limity post-brexitového režimu pohybu osob nastaveny zdánlivě mnohem volněji. To je dáno zejména nižší politickou odpovědností unijních institucí ve srovnání s britskou exekutivou, stejně jako menší pozorností a významem, který je veřejností v některých členských státech přikládán detailům post-brexitové mobility. S blížícím se zahájením vyjednávání však zesilují hlasy, že s osudy evropských občanů v současnosti pobývajících ve Spojeném království a naopak nelze obchodovat.

Úvodní slovo kulatého stolu pronesl ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády Jan Král. Následně představil podkladový dokument kulatého stolu Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která byla odborným garantem kulatého stolu. Svá stanoviska rovněž přednesli Vladimír Váňa z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Iveta Valachová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a o své zkušenosti s mobilitou mezi EU a Spojeným královstvím se podělil Jan Komárek z London School of Economics and Political Science.

Hlavními diskutovanými otázkami byly následující:

• Jaká by měla být z českého pohledu preferovaná a realistická podoba post-brexitového režimu mobility pro ekonomicky aktivní osoby?

• Jaká by měla být z českého pohledu preferovaná a realistická podoba post-brexitového režimu mobility studentů?

• Jaký by měl být z českého pohledu preferovaný a realistický režim mobility rodinných příslušníků?

• Jak může těchto preferovaných režimů ČR dosáhnout v rámci institucionálního rámce budoucích vztahů se Spojeným královstvím s ohledem na procesní otázky, meze vnitrounijní solidarity a vzájemně deklarovanou reciprocitu EU – Spojené království?

Účastníci kulatého stolu se domnívají, že naše představy o nejlepším postbrexitovském nastavení vzájemných vztahů nejsou v harmonii s názorem Spojeného království. Z hlediska mobility ekonomicky aktivních osob by naší hlavní prioritou mělo být, co největší zpřístupnění britského pracovního trhu pro občany EU a snaha o vzájemnou koordinaci sociálního zabezpečení. Spojené království si je vědomo potřeby pracovníků z členských států Evropské unie. Z pohledu mobility studentů lze očekávat zájem UK o vysoce kvalifikované osoby. Zároveň je dosavadní program Erasmus+ nastaven do roku 2020 a o následné podobě programu se nyní jedná. Daných jednání se účastní i Spojené království, a proto by mohlo i nadále zůstat partnerem programu nebo tzv. programovou zemí jako ostatní země typu Norsko nebo Švýcarsko.
Účastníci diskuze se rovněž shodli na tom, že ČR by neměla vyvíjet snahy o bilaterální vyjednávání, ale významně se podílet na vzniku vyjednávacího mandátu pro Evropskou komisi a následně se snažit o vyjednávání jako součást jednotné EU.

Do diskuze se zapojili například přítomní členové a členky Evropského parlamentu Martina Dlabajová, Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Jaromír Kohlíček. K tématu se rovněž vyjádřili náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková, Vladimír Bartovic z Institutu pro evropskou politiku, Lucie Studničná z Českomoravské konfederace odborových svazů, Gabriela Pikorová z Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Soňa Machová z Úřadu vlády.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

SHRNUTÍ: Nové paradigma pro klimatické otázky

Ve středu 30. listopadu se prostřednictvím online platformy Webex Teams uskutečnil další kulatý stůl, tentokrát na téma: Nové paradigma pro klimatické otázky. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor…

ČLÁNEK: Nové paradigma pro klimatické otázky

Současná propojenost světa vede k závislosti na hladkém běhu komplexních obchodních a dodavatelských řetězců. Pokud jsou narušeny, ať už pandemií, ozbrojenými konflikty, přírodními pohromami nebo jinými faktory, vede to k závažným socioekonomickým…

ROUNDTABLE: New paradigm for climate issues

On Wednesday, 30 November 2022, another roundtable of the National Convention on the European Union will take place via the online platform Webex Teams, this time on the topic: New…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Facebook
Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons
Zobrazit více

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.